Kořeny a plody, které sbíráme v říjnu

Říjen už nám klepe na dveře, proto je načase podívat se, které byliny můžeme během tohoto měsíce sbírat. Zatímco září bylo měsícem hojným na plody, v říjnu se zaměříme téměř výhradně na kořeny. Příroda se začíná připravovat na zimu a veškerá síla rostlin je v tuto dobu právě v kořenech.

Kořeny

Pampeliška lékařská (Taraxacum officinale)
Pampeliška lékařská je poměrně hojně využívaným přírodním lékem pro různé typy neduhů. Její květy, stonky, listy i kořen obsahují mnoho účinných látek, přičemž každé období roku sbíráme jinou její část. Na podzim se tedy zaměříme zejména na kořen. Ten napomáhá při čištění jater, slinivky, žlučníku a sleziny. Působí též močopudně a pomáhá vyloučit toxiny z těla. Při užívání kořene či jiných částí této rostliny můžeme zaznamenat zlepšení kvality pleti, vlasů i nehtů a celkové vitality, protože nám také čistí krev a působí detoxikačně na celý náš organismus. 

Kořen sbíráme v době, kdy rostlina nekvete (říjen-březen), abychom si zajistili, že veškerá její síla bude uložena právě v kořenu. Ten vykopeme, očistíme od zeminy a sušíme při teplotě do 40°C, aby si uchoval své účinné látky. Uchováváme jej ideálně v neprodyšné sklenici tak, aby se k němu nedostal vzduch a vlhkost. Kořen pak můžeme chroupat syrový (a to i ten neusušený), anebo jej užívat formou odvarů 1-2x denně. Můžeme jej usušený ale i rozmixovat na prášek a plnit jím kapsle, tím se vyhneme jeho hořké chuti, přičemž jeho účinek zůstane stejný.

Kostival lékařský (Symphytum officinale)
Kostival lékařský, další bylinkářská klasika, je ceněný zejména pro svůj kořen. Ten byl již ve středověku hojně využíván, jak již jeho název napovídá, jako pomocník při zlomeninách, bolavých kloubech, revmatismu nebo pohmožděninách.

Kořen sbíráme po odkvětu, říjen je na to ideálním obdobím. Kořen kostivalu je černý a při rozkrojení slizký. Doporučuje se jej využívat výhradně vně, nejíme jej. Zpracováváme ho formou tinktur, kdy kořen nakrájíme na menší kousky a zalijeme alkoholem. Necháme několik týdnů macerovat a každý den protřepeme, nakonec přecedíme a zbytky rostliny vyhodíme. Tinkturu pak můžeme mazat na bolavá místa, anebo z ní vyrobit chladivý gel pomocí lecigelu, ten se bude přeci jen snáze nanášet :)
Další možností zpracování kořene kostivalu je potom výroba masti, přičemž jako základ použijeme například bambucké máslo nebo vepřové sádlo.

Čekanka obecná (Cichorium intybus)
Čekanka obecná má mnoho léčivých účinků, zejména podporuje trávení a funkci jater a žlučníku, podporuje detoxikaci, pomáhá udržovat normální hladinu glukózy v krvi, má protizánětlivé účinky a podporuje zdraví srdce a cév, kostí i kloubů. 

Na podzim sbíráme kořen, který ale není příliš snadné vykopat. Alternativou může být sbírání květů i celé natě, v těch se ale účinná látka koncentruje v nižším množství. Všechny části rostliny můžeme užívat formou nálevů, nadzemní části pak do salátů. Z kořene se také vyrábí náhražka kávy vhodná pro lidi citlivé na kofein, známe ji pod názvem melta či cikorka.

Andělika lékařská (Angelica archangelica)
Kořen anděliky lékařské je dobrým pomocníkem zejména při křečích, bolestech břicha, menstruačních bolestech, bolestech svalů a revmatismu. Při vnitřním užívání také reguluje činnost žláz s vnitřní sekrecí, má potopudné a močopudné účinky a napomáhá látkové výměně. 

Kořen můžeme usušit a nadrtit, načež jej užíváme 2-3x denně před jídlem, anebo zpracujeme do tinktury, kterou užíváme 3x denně 25 kapek. Užívání by se měli vyhnout lidé se záněty ledvin, žaludečními vředy, vředy ve střevech a těhotné a kojící ženy. 

Při sběru prosím dávejte pozor na možnou záměnu s jedovatým děhelem a jinými podobnými rostlinami. Nesbírejte, pokud si nejste 100% jistí.

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)
Kopřiva, kdo by ji neznal. Tuhle žahavou rostlinku zná každé dítě a i my jsme si o ní už povídali v článku o bylinkách srpnových. Tehdy jsme ale řešili její semena, dnes se podíváme na kořen. Ten je totiž také velmi užitečný při mnoha různých neduzích.

Kořen kopřivy má, stejně jako zbytek rostliny, téměř až zázračný vliv na celý náš organismus. Celá kopřiva na naše tělo působí detoxikačně a obsahuje vysoké množství železa a vápníku. Pomůže také při vypadávání vlasů, zánětech nervů, alergiích, podpoře trávení a onemocněních dýchacích cest. Kořen navíc pak obsahuje také silice, pryskyřice, organické kyseliny, glykosidy a steroly. Sbíráme zejména mladé kořeny, které těchto účinných látek obsahují nejvíce. 

Vykopaný kořen očistíme, nakrájíme a necháme usušit buď volně, anebo při teplotách do 50°C. Možností zpracování je hned několik. Můžeme jej ještě za čerstva zpracovat formou tinktury, kdy nasekané kořeny zalijeme alkoholem a necháme několik dní macerovat, přičemž denně protřepeme. Anebo čerstvé i sušené kořeny (klidně i jiné části rostliny) zpracujeme formou odvarů. Ty můžeme užívat vnitřně i vně (například jako vlasové tonikum). 

Pýr plazivý (Elymus repens)
Pýr plazivý je plevelnatá rostlina, kterou zahrádkáři jistě dobře znají. Většina z nás tuto rostlinu na svých záhonech vidí nerada, protože je téměř nemožné se jí jednou provždy zbavit, málokdo ale ví o jejích léčivých vlastnostech. Až příště půjdete plet záhony, vzpomeňte si a pýr nevyhazujte. Jeho kořen nám totiž může pomoci při detoxikaci organismu a jako podpora funkce močových cest a ledvin a zlepšení funkce trávicího systému a oběhové soustavy. Také napomáhá omezit chuť k jídlu, odvodňuje a podporuje metabolismus tuků, ocení jej tedy i tací, kteří se snaží dostat do formy :)

Kořen po vykopání očistíme a buď z něj vyrobíme tinkturu, anebo jej usušíme pro pozdější použití formou odvarů.

Kozlík lékařský (Valeriana officinalis)
Kořen kozlíku lékařského je známý především pro své zklidňující účinky na nervový systém, pomáhá s problémy se spánkem, zmírňuje stres a úzkost a podporuje zdravé trávení. Může zlepšit kognitivní funkce, podporuje činnost srdce a cév a snižuje krevní tlak.

Kořen, stejně jako u ostatních zmíněných rostlin, po vykopání očistíme a zpracujeme buď do tinktury, anebo usušíme na pozdější odvary. Tam funguje skvěle v kombinaci s jinými zklidňujícími bylinami, jako je například meduňka, chmel nebo třezalka.

Dávkování kozlíku je ale třeba konzultovat s lékařem nebo lékárníkem, abychom se vyhnuli možným vedlejším účinkům.

Také pozor na možnou záměnu s jedovatým bolehlavem či děhelem.

Proskurník lékařský (Althaea officinalis)
Proskurník lékařský, někdy označovaný jako ibišek, je krásně kvetoucí keř s mnoha léčivými vlastnostmi. Kořen proskurníku je ceněný pro svůj vysoký obsah slizových látek, které mají protizánětlivé a zklidňující účinky. Může nám pomoci od suchého kašle, při podpoře zdravého trávení a také při zánětech močových a dýchacích cest nebo angíně. 

Kořen proskurníku užíváme nejčastěji formou odvarů, ale měli bychom se o jeho užívání poradit s lékařem, neboť může snižovat účinky některých léků. Těhotné a kojící ženy a děti do 3 let by se ho měly také vyvarovat.

Plody

Buk lesní (Fagus sylvatica)
Buk lesní je v našich lesích hojně rozšířený listnáč. Jeho plody, bukvice, jsou nezaměnitelné.
Jak je můžeme využít k léčení? V bukvicích nalezneme mnoho vitaminu C a B6 a také bílkovin, železa a vápníku, můžeme je tedy brát jako takový doplněk stravy. Ovšem pozor, syrové bukvice mohou ve větším množství vyvolat závratě, žaludeční problémy a bolesti hlavy, protože obsahují jedovatý fagin. Toho se zbavíme tak, že bukvice zahřejeme (například opražíme nebo upečeme) a fagin se vypaří. Bukvice samotné pak mají jemnou oříškovou chuť.

Dub letní (Quercus robur) i zimní (Quercus petraea)
Duby letní i zimní jsou dalšími hojně rozšířenými stromy v českých lesích. Jejich plody, tedy žaludy, můžeme sbírat a využívat k léčení. Pomáhají například při zažívacích potížích, pomáhají zklidnit podrážděný žaludek a díky vysokému obsahu vlákniny podporují zdraví střev, upravují trávení a pomáhají proti průjmům. Žaludy přispívají také k ochraně srdce a regulují hladinu cukru v krvi.

Nejčastěji je zpracováváme formou mouky či kávy.

Věřím, že vám článek přinesl nové a užitečné informace. Pamatujte ale, že až se vydáte na lov kořenů, je vhodné rostlinu požádat a poděkovat jí za to, že jste si ji mohli odnést. Bohužel, při sběru kořenů rostlinu ve většině případů zahubíme, je tedy na místě jí za její oběť vyjádřit dík. :)

Další důležitá věc, kterou je třeba opakovat stále dokola: Vím, že v dřívějších dobách byly bylinky často to jediné, co měli lidé k dispozici, když si chtěli ulevit od nemoci či bolesti. Dnes jsou naše těla ale zvyklá na úplně jiné látky, než těla našich předků, bereme nejrůznější léky, které se s některými bylinami nesmí kombinovat, a v neposlední řadě - i v dřívějších dobách se lidé radili se zkušenými léčiteli a bylinkáři. I vy byste se pro všechny tyhle důvody měli o užívání bylin poradit ideálně s lékařem, ať si náhodou nenatropíte více škody než užitku :)

Přeji úspěšný sběr a těším se u dalšího článku.