Bylinky a plody měsíce září

Máme tu první záříjový den, tak se společně podíváme na bylinky a plody, které můžeme během tohoto měsíce v přírodě najít a sbírat. Udělejte si pohodlí, protože dneska toho bude opravdu hodně. :)

Růže šípková (Rosa Canina)
Šípky, plody šípkové růže, jsou jedny z darů přírody, které se i v dnešní době hojně využívají v domácím léčitelství. Není pro vás asi tedy překvapením, že je zmiňuji ve svém článku, a to hned na prvním místě. 
Jak už bylo řečeno, na podzim sbíráme plody, tedy šípky. Lidé si je většinou suší, ale mnohem účinnější způsob zpracování je zamrazit je. Sušením totiž šípky ztrácí obrovské množství účinných látek, zatímco v případě zmražení si je uchovávají v nezměněném množství. 
Šípky se užívají formou čajů, a to během nachlazení, horeček či kašli. Využívají se také v případě zánětů močového traktu a ledvin, protože působí močopudně. Mimo jiné jsou také dobrým zdrojem vitaminu C, proto se užívají i pro posílení imunity. Dají se louhovat i opakovaně, přičemž druhý a třetí nálev bývá nejúčinnější.
Málokdo ale také ví, že šípek nám může pomoci podobně účinně jako ibuprofen při akutní bolesti, a to formou prášku z nadrcených sušených plodů (ten můžeme nasypat například do tobolek a spolknout jako klasický ibalgin).
Kromě čajů můžeme ze šípků vytvořit například marmeládu, ale ta je velmi pracná a časově náročná, protože je třeba důkladně odstranit chloupky, které se uvnitř šípků nachází.

Jeřáb ptačí (Sorbus Aucuparia)
Využití jeřabin pro léčebné účely bude možná pro mnoho z vás překvapením, protože obecně se má za to, že jsou jedovaté a v léčitelství se nevyužívají. Opak je ale pravdou. Tedy, za jistých podmínek. Za syrového stavu se jeřabiny konzumovat rozhodně nedoporučuje, obsahují totiž mimo jiné také kyselinu parasorbovou. Ta ale mizí při sušení a tepelném zpracování, což znamená, že jeřabiny pak svou toxicitu ztrácejí a lze je využívat. 
Léčivé účinky pak ocení zejména ženy. Jeřabiny se, stejně jako květy, využívají při poruchách menstruačního cyklu, například jeho nepravidelnosti. Lidové léčitelství pak květy i plody jeřábu doporučuje i na léčbu neplodnosti. Stejně jako šípky, jsou jeřabiny dobrým zdrojem vitaminu C, posilují tedy imunitu. Díky vysokému obsahu tříslovin a hořčin jsou využívány také při léčbě nechutenství, nevolnosti nebo trávicích potížích.
Jeřabiny lze zpracovat například formou marmelády nebo tinktury, květy se zase hodí do čajových směsí.

Bělotrn kulatohlavý (Echinops Sphaerocephalus)
Bělotrn je rostlina, která není v naší zemi původním druhem. Do volné přírody se rozšířila ze zahrad, kde byla vysazována jako okrasná, a to díky svým kulovitým květenstvím. Dnes ji ale nejdeme na sušších stanovištích, zejména pak na okrajích polí. 
Sbírají se semena, která se nadále zpracovávají formou tinktury. Využívají se k léčbě neuralgií, obrn či svalové atrofie. Díky tomu, že zlepšují prokrvení, lze tinkturu užívat i při doléčování mozkové mrtvice. Lidé trpící vysokým tlakem si také přijdou na své, protože tinktura ze semen bělotrnu snižuje krevní tlak a rozšiřuje cévy.

Lopuch větší - semena (Arctium Tomentosum)
Sběr semen lopuchu není příliš známý, protože většinou se využívá kořen či listy. Semena v sobě však ukrývají neméně účinné látky. Pro získání semen je třeba plody rozlomit, jde tedy o poměrně zdlouhavý proces, ale jistě se vyplatí.
Semínka se užívají v čajových směsích a formou tinktur. Mají tradičně mnoho léčivých účinků, včetně podpory růstu vlasů a zdraví pokožky, detoxikace organismu a podpory jeho pročištění. Dále se využívají při problémech s močovými cestami a mohou pomáhat s regulací hladiny krevního cukru, což ocení zejména diabetici. 

Hloh obecný (Crataegus Laevigata)
Hložinky, plody hlohu obecného, jsou hojně využívaným lékem pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Vyrábíme z nich tinkturu, kterou můžeme užívat preventivně každý den. Hloh obecný totiž prokrvuje srdce a povzbuzuje jeho činnost, rozšiřuje cévy a tím pomáhá upravit krevní tlak, pomáhá při arytmii, angině pectoris a působí jako preventivní ochrana proti infarktu, anebo jako pomocník při léčbě jeho následků.
Účinné jsou i květy, ty ale sbíráme zjara. Mají podobné léčivé vlastnosti jako plody a můžeme je přidávat do čajových směsí.

Pozor, hložinky se nesmí užívat, pokud berete léky na srdce! V případě, že máte se srdcem problémy, konzultujte užívání hlohu se svým lékařem.

Rakytník řešetlákový (Hippophae Rhamnoides)
Další rostlinou, jenž si představíme, je rakytník, který jistě dobře znáte. Sbírají se zejména plody, využít lze ale celá rostlina, tedy i kůra a listy.
Plody se využívají pro podporu imunity a jako prevence proti nádorovým onemocněním (ale i jako podpora organismu po chemoterapiích a ozařování). Z plodů se vyrábí rakytníkový olej. Ten obsahuje vysoké množství vitaminů A a E a řadu nesycených mastných kyselin. Olej z rakytníku je vyloženě zlatý grál, jelikož má silné regenerační vlastnosti a podporuje obnovu tkání a růst vlasů. Také jej lze využít na ošetření popálenin, akné, lupénky nebo ekzémů. Léčí i bércové vředy, hemoroidy a omrzliny a při vnitřním užívání je neocenitelným pomocníkem při léčbě žaludečních vředů nebo nádorových onemocnění. 
Podle tradiční čínské medicíny pak stimuluje krevní oběh, podporuje peristaltiku střev a napomáhá vykašlávání.
Plody mají širokou škálu způsobů, jak je můžeme zpracovávat. Můžeme je jíst zasyrova, nasušit je, udělat si z nich džus či marmeládu... fantazii se meze nekladou.
Rakytník je tedy jedna z rostlin, která má široký záběr a účinkuje na naše zdraví v mnoha oblastech. 

Trnka obecná (Prunus Spinosa)
Trnka obecná je známá pro své modré plody s velmi trpkou chutí. I přes svou ne příliš lákavou chuť jsou ale dobrým pomocníkem při péči o naše zdraví.
Plody trnky obecné jsou jedlé až poté, co přejdou mrazem. Zpracovávají se formou sušení, odvarů nebo šťáv, můžeme si z nich udělat i marmeládu. Využití pak nachází v době nachlazení, kdy podporují rekonvalescenci organismu a imunitu (jsou totiž výtečným zdrojem vitaminu C).
 Mimo plody se také sbírají květy, které můžeme i sušit pro pozdější použití. Přidávají se do čajových směsí a jsou výborné na čištění krve od toxických látek a podporu imunity.

Aronie (Aronia)
Aronie, neboli černá jeřabina, je hotový poklad mezi podzimními plody. Plody mají totiž vysoký obsah vitaminů B, C a E, dále podporují činnost štítné žlázy, jater a ledvin, snižují krevní tlak, detoxikují organismus a navrací pružnost cévám. Mají tedy velmi široký záběr a celkově podporují činnost celého našeho organismu.
Můžeme je konzumovat zasyrova, ale pro pozdější spotřebu je můžeme i nasušit nebo zpracovat do kompotů, šťáv nebo marmelád. Lze z nich vyrobit i tinkturu, to je ale méně běžné. Sušené plody pak přidáváme do čajových směsí.

Dřišťál obecný (Berberis Vulgaris)
Dřišťál u nás již není tak rozšířený jako kdysi, nicméně stále se dá v přírodě nějaký ten keřík najít.
Jeho plody mají podobné účinky jako brusinky. Působí močopudně a proti křečím a zánětům. Příznivě působí na močový trakt, zejména na ledviny a dají se využívat i v případě krvácejících hemoroidů. Dřišťál rovněž působí příznivě na játra a sliznici žaludku, tlusté střevo a pomáhá při dně a revmatismu.
Při sběru si musíme být ale jistí, že jsou plody opravdu zralé, jelikož ty nezralé jsou toxické a pro využití v léčebné praxi jsou tedy velmi nevhodné. Rovněž si musíme být jisti, že ten náš dřišťál je opravdu dřišťál obecný, protože této rostliny existuje několik stovek druhů. 

Líska obecná (Corylus Avellana)
Líska je u nás poměrně rozšířený keř (někdy strom), jenž je dobře známý svými plody - lískovými ořechy. Ty je téměř nemožné zaměnit, bezpečně je pozná i naprostý laik.
Lískové ořechy obsahují vysoký podíl vitaminu E a hořčíku. Můžeme z nich vyrobit mléko, olej, máslo nebo i domácí nutellu. Olej je dobrý nejen do salátů, ale najde své využití i v kosmetice - například formou vlasových zábalů nebo jako alternativa krémů na pleť. 
Kromě plodů se ale hojně využívají i jiné části rostliny, které ale sbíráme spíše zjara. Namátkou třeba květy. Květy lísky se objevují už v průběhu února, jde tedy o jeden z nejdříve kvetoucích stromů u nás. Květy mají podobu jehněd a využívají se při kašli, nachlazení, vykašlávání, zápalu plic... anebo jen tak jako jarní detox.
Dále můžeme sbírat i listy a kůru. Mají velmi podobné účinky, kůra je ale pro mnoho nemocí účinnější. Obě tyto části můžeme využít při křečových žilách, trávicích problémech, plynatosti, průjmech nebo hemoroidech. Listy samotné jsou potom vhodnou přísadou do čajových směsí při chorobách močových cest, protože jsou mírně močopudné. Pro problémy s prostatou se doporučuje do těchto směsí přidat spíše kůru.

Jírovec maďal (Aesculus Hippocastanum)
Z tohoto stromu sbíráme téměř výhradně plody, tedy kaštany. Ty všichni dobře známe, věděli jste ale, že se kromě podzimních dekorací dají využít i v léčitelství? Podíváme se na způsoby jejich využití i na jejich účinky na lidské zdraví.
Jedním z nejznámějších bylinkářských receptů je kaštanová tinktura na bolest svalů a kloubů. Kaštany v tomto případě zbavíme hnědé slupky a vnitřek nastrouháme či nadrtíme. Takto zpracované kaštany zalijeme alespoň 40% alkoholem tak, aby byly hezky ponořené a necháme alespoň dva týdny macerovat, přičemž je třeba směs každý den protřepat. Poté přecedíme a tinktura je připravena k používání - a to buď vnitřně (20-30 kapek 3x denně), anebo formou obkladů a zábalů. 
V případě, že chceme kaštanovou tinkturu využívat vně, můžeme si z ní pomocí lecigelu vytvořit chladivý gel, který se na postižené místo bude aplikovat lépe.
Mimo bolesti kloubů a svalů je tato tinktura výborná i na cévní problémy, hemoroidy, křečové žíly, bércové vředy, prokrvení orgánů, snížení hladiny cholesterolu v krvi, pomáhá též při cukrovce a s otoky a jako mazání je výborná i na revma.
Kaštan je tedy vcelku opomíjený zázrak, což je velká škoda. Dle mého by neměl chybět v domácí lékárničce nikoho z nás :)

Krvavec toten (Sanguisorba Officinalis)
Krvavec je v našich končinách známá a oblíbená léčivka. Na podzim sbíráme kořen i kvetoucí nať, ze kterých můžeme připravovat čaj. Ten účinně tiší bolestivou a nadměrnou menstruaci, krvácivé hemoroidy, krvácení z nosu a průjmy. Skvěle se hodí i do směsí, jež upravují činnost ledvin, protože působí mírně močopudně.
Při vnějším užívání působí na akné, ekzémy, kopřivku i alergické kožní reakce - tady jej využíváme formou odvarů, kterými postižené místo omýváme, nebo formou obkladů.

Václavka obecná (Armillaria Mellea)
Představíme si i jednoho zástupce z rodu hub, a to dobře známou václavku obecnou. Tu nalezneme jak na živých, tak i odumřelých kmenech stromů, většinou v hojných trsech. Sbíráme jen kloboučky, které musíme tepelně zpracovat nebo nasušit, protože zasyrova jsou mírně jedovaté (otrava se projevuje průjmy a zvracením).
Pokud jde o účinky na naše zdraví, václavka velmi dobře podporuje prokrvení mozku i končetin a zlepšuje srdeční činnost. V tradiční čínské medicíně se václavka využívala formou tonika na plicní a jaterní choroby a žaludeční potíže.

Hálka žlabatky růžové
Žlabatka růžová je vosička, jejíž larvy vylučují látky, které změní chemickou strukturu listu, čímž jej "přeprogramuje" tak, aby vytvořil jakési hnízdečko, ve kterém pak tyto larvy žijí a vyvíjejí se. Jistě jste si na keřích šípkové růže podobných útvarů někdy všimli. Tato hnízdečka se sbírají a rovněž využívají v bylinkářství formou tinktur. Ty jsou dobré na posílení imunity, čištění močových cest a při horečkách, chřipkách a angínách.

Hálka žlabatky dubové 
Do rodu parazitických žlabatek řadíme i žlabatku dubovou, která se chová obdobně jako ta růžová, jen s tím rozdílem, že napadá listy dubu. Hnízdečkům se říká duběnky. Ty zpracováváme do tinktur, z nichž se dá dále vyrobit mast, která se využívá například při léčbě hemoroidů (zde se ale doporučují spíše obklady a sedací koupele), řezných ran nebo popálenin.
Duběnky mají protizánětlivé a antivirové účinky, lze je tedy využít i k léčbě průjmů, zánětům dutiny ústní, jako kloktadlo při angíně a bolesti v krku, apod. (více o duběnkách můžete zjistit v tomto rozsáhle zpracovaném článku, ze kterého jsem sama těžila: ZDE)

Doufám, že se vám článek líbil a našli jste v něm užitečné informace. Nezapomínejte ale na to, že užívání uvedených bylinek je dobré konzultovat se svým lékařem či lékárníkem, a to především v případech, kdy berete předepsané léky. Rovněž bylinková léčba nenahrazuje léčbu klasickou, pamatujte na to a užívejte bylinky uvážlivě :)