Srpnové bylinky a plody

Srpen se nám sice pomalu chýlí ke konci, ale i tak si můžeme představit hrstku bylin a plodů, které můžeme v průběhu tohoto měsíce sbírat a využívat. Ke každé bylince či plodu si řekneme i jejich využití a podíváme se na nějaké oblíbené recepty z nich. 

Chmel otáčivý (humulus lupulus)
Chmel je dvoudomá rostlina z čeledi konopovitých. Sbírají se šištice, a to těsně předtím, než začnou hnědnout. Jelikož sušené rychle ztrácí své účinky (zpravidla si je uchovávají 2-3 měsíce), zpracovávají se především do formy tinktur. 
Jaké má chmel léčebné využití? Nejčastěji je využíván pro své uklidňující účinky, a proto se přidává například do čajových směsí, které pijeme před spaním nebo při zvýšené nervozitě. Také napomáhá trávení a působí mírně močopudně a antibakteriálně.
Chmel lze ale využít i v kosmetice. Chmelové extrakty mají omlazující účinky, dají se tedy přidat do různých pleťových krémů a masek - i proto jsou tolik oblíbené například pivní koupele. Stejně blahodárný účinek mají chmelové výtažky i na vlasy - zvyšují jejich lesk a omezují lámavost. Pro dosažení tohoto výsledku velmi dobře poslouží i obyčejné pivo.

Zlatobýl kanadský (solidago canadensis)
Zlatobýl je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých. Miluje vlhké jílovité půdy, nalezneme jej zejména v lužních lesích či mokřinách a na okrajích lesů. Sbíráme kvetoucí nať i poupata. 
Tato bylina se dá využít například při jemné a nenásilné očistě ledvin - vyplavuje z nich totiž škodlivé mikroorganismy. Pomáhá také při zánětech močových cest a celkově detoxikuje organismus a také aktivuje lymfu. Jde tedy o rostlinu, která má velmi blahodárný vliv na naše vylučovací ústrojí, a to i na náš největší orgán - kůži. Užívání zlatobýlu tak může vést i ke zlepšení problémů s ekzémy, svěděním či kožními plísněmi.

Kopřiva dvoudomá - semena (urtica dioica)
Kopřivová semínka jsou poněkud opomíjená, na naše zdraví ale mohou mít velmi pozitivní účinky. Sbíráme samičí květenství, která se od samčích liší tím, že visí dolů v jakýchsi hroznech, zatímco samčí jakoby trčí do stran. Pouze samičí obsahují semínka. Lze je konzumovat zasyrova nebo je přidávat do salátů.
Semínka kopřivy obsahují množství vitamínů A, B, C a E, dále vápník, železo a draslík. Jsou tedy často označována jako tzv. superpotravina. Ve zdraví se využívají pro své povzbuzující účinky - tedy při únavě, dále pak ke snížení stresu nebo podpoře trávení. Také snižují krevní cukr a pročišťují ledviny a močové ústrojí.
Mnoho z nás jistě také ví, že kopřiva je skvělá při péči o vlasy, kopřivové šampony a oplachy jsou hojně využívané například proti lupům. Konzumací semínek pak můžeme své vlasy (a nehty) podpořit také zevnitř.

Vratič obecný (tanacetum vulgare)
Vratič obecný je nápadná rostlina, která patřící do čeledi hvězdnicovitých. Od jejího užívání se již upustilo pro její prudkou jedovatost - způsobuje nevratné ochrnutí, křeče a poškozuje játra a ledviny. Proč ji tedy zmiňuji? Jeden způsob využití vratiče obecného totiž stále přetrvává, a to formou mastí. Tato mast se používá při bolestech svalů a kloubů nebo při kožních problémech. Také jde o účinný přírodní repelent. 
V žádném případě ale vratič neužívejte vnitřně! 
Mimo to je ale oblíbený například při výrobě smutečních věnců nebo v květinových vazbách.

Mast z vratiče
Budeme potřebovat: dvě hrsti vratiče (sbíráme žluté květenství), 250g bambuckého másla (či jiného základu), 1 lžičku včelího vosku, gázu a nádobu na uchování masti.
Postup: Rostlinu nasekáme na menší kousky, ideálně ještě čerstvou. Ve vodní lázni rozehřejeme bambucké máslo, dokud nebude tekuté. Poté přidáme vratič a necháme směs přibližně jednu hodinu probublávat (nesmí ale přijít do varu). Následně odstavíme, zakryjeme a necháme cca 24 hodin ležet. Po uplynutí této doby směs znovu zahřejeme, dokud není tekutá, přidáme včelí vosk a důkladně přecedíme přes gázu. Necháme vychladnout a ztuhnout a poté uchováváme v lednici.
Pozor: Mast nepoužíváme na otevřené rány, sliznice a už vůbec ne u malých dětí!

Bez černý - plody (sambucus nigra)
Bez černý většina z nás zná díky jeho květům, které se objevují začátkem léta a mají hojné využití (od bezových sirupů až po smažená květenství). Málokdo ale ví, že i plody, které dozrávají právě na přelomu srpna a září, jsou ceněné pro své účinky. Sbíráme je bez šťopek, ty jsou mírně toxické.
Bezinky, jak plodům říkáme, se využívají zejména při bolestech nervového původu (vyhřezlé ploténky, trojklanný nerv...), a to ve formě odvarů, které pijeme třikrát denně.
Syrové bezinky jsou projímavé, močopudné a zvyšují pocení, proto je v tomto stavu konzumujeme jen ve velmi malém množství. Tepelně zpracované naopak průjmy i koliky léčí.

Doufám, že se vám článek o srpnových bylinkách a plodech líbil a že jste si v něm také našli to své :) tohle by bylo pro dnešek všechno a já se rovnou vrhnu na chystání článku o záříjových bylinkách. 
Díky za přečtení!